|
|
Téma andělů ve spiritualitě praktikujících katolíků
Kozelský, Kamil ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Bibliografická citace KOZELSKÝ, Kamil. Téma andělů ve spiritualitě praktikujících katolíků. Praha, 2019. 115 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Denisa Červenková. Anotace Cílem této práce je vysledovat, nakolik jsou praktikující katolíci na Ostravsku, kteří pro účely práce představují reprezentativní vzorek, v současnosti ovlivněni koncepcemi nových náboženských hnutí, a to zejména v otázce nauky o andělech. První část práce seznamuje se základními rysy katolické angelologie. Ve druhé kapitole je představen pohled nových náboženských hnutí na andělské bytosti. V úvahu jsou brány zejména psané texty zástupců nových náboženských hnutí, a to především těch autorů, kteří nejvíce ovlivňují české duchovní prostředí. Třetí část pak na základě kvantitativního výzkumu provedeného v ostravských katolických farnostech analyzuje, nakolik jsou myšlenkami nových náboženských hnutí a jejich pojetím andělů ovlivněni praktikující katolíci. Klíčová slova angelologie, andělé, křesťanství, nová náboženská hnutí, katolická spiritualita, Ostravsko Počet znaků (včetně mezer): 137 596
|
|
|
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
|
|
|
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
|
|
|
Filosofická interpretace děl Marca Chagalla
JINDRÁKOVÁ, Edita
Práce se zabývá interpretací života a děl Marca Chagalla, židovského malíře 20. století. Cílem práce je poukázat na symbolické motivy jeho děl a ty pak v závěru práce interpretovat na vybraných dílech. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována malířově životu a jeho židovskému původu, který měl podstatný vliv na charakter jeho děl. Druhá část se věnuje významu symbolů v umění i v náboženství obecně. Třetí část porovnává Chagallova sdělení s dvěmi židovskými filosofy dialogu: E. Lévinasem a F. Rosenzweigem. V této části práce je také rozebrán přínos umělce celkově a estetické vnímání jednotlivce. Ve čtvrté části práce jsou interpretována vybraná Chagallova díla s náboženským či filosofickým přesahem. V práci se po celou dobu vychází z předpokladu, že umění je schopné předávat myšlenky a interpretovat svět kolem nás.
|
host ::
RSS.